AI first a vyhoření: proč mi AI nezkrátila pracovní týden

AI first znamená, že první krok každé práce dělá AI. Ty pak jen kontroluješ výsledek. Na papíře to zní jako ideál. V praxi jsem ale zjistil, že AI mi pracovní týden nezkrátila. Zkrátila jeden úkol, a místo něj přišly další tři.

Přiznám se rovnou. Poslední měsíce mě méně baví dělat služby a víc dělat produkt. Mám pocit, že jsem v divném mindsetu a možná je to kousek vyhoření. Právě proto jsem si sedl a zkusil to popsat poctivě, bez lakování.

Co je AI first a proč to tak láká?

AI first je pracovní styl, kdy každý úkol nejdřív zkusíš přes AI. Napíšeš e-mail, necháš přepsat hovor, zkontroluješ kód, shrneš dokument. Láká to, protože to opravdu funguje. Věci, na které by tři lidé potřebovali týden, mám s AI za tři hodiny. Tohle není hype, to vidím každý den na vlastní práci.

Problém je v tom, co se s těmi ušetřenými hodinami stane. Většinou nic. Nebo přesněji: hned se obsadí dalším úkolem.

Proč mi AI nezkrátila pracovní týden?

Odpověď je jednoduchá a nepříjemná. Ušetřený čas se nevrátí jako volno. Vezmu si další projekt, protože chci stihnout ještě něco. A za rohem čeká další projekt. A pak zase další. Dovolenou si nevezmu, protože se nedá vzít, když je před tebou další věc.

Úspora času se u mě nepromění v klid. Promění se v další úkol. Kdo jede AI first, zná ten pocit. Práce se hodně zrychlila, ale konec se pořád neobjevuje. Úplně stejný pocit jsem měl dřív bez AI, jen pomalejší.

Co říká výzkum o tom, že AI práci zhušťuje?

Výzkumníci z UC Berkeley Aruna Ranganathan a Xingqi Maggie Ye sledovali zhruba 200 zaměstnanců jedné americké technologické firmy po dobu osmi měsíců. Výsledky vyšly v Harvard Business Review začátkem února 2026 a jejich závěr zní: AI práci nezmenšuje, ale zintenzivňuje. Podrobně o tom píše Fortune. Shrnul bych to do tří bodů:

• Lidé dělali víc úkolů najednou. Podle výzkumníků měli pocit, že mají AI jako „partnera“, a proto si brali další věci.
• Brali si práci z jiných rolí. Čas, který AI ušetřila, se zaplnil úkoly, které dřív dělal někdo jiný.
• Dny se prodlužovaly a odpojit se od práce bylo čím dál těžší.

Výzkum mluví o zaměstnancích firmy. Já jsem živnostník a dělám to sám, takže se to na mně láme ještě rychleji. Nikdo mi nezavolá, že už je dost. Tu roli si musím hlídat sám.

Další článek v Harvard Business Review z března 2026 popisuje podobný jev a nazývá ho brain fry, tedy kognitivní přepálení. Autoři z Boston Consulting Group tvrdí, že AI může zvyšovat úsilí místo toho, aby ho snižovala. Čím víc nástrojů přepínáš, tím víc to stojí hlavu. Zdroj je tady.

Kde se to láme: kognitivní přepálení

Největší problém nejsou hodiny. Je to přepínání kontextu. Mozek skáče z jednoho projektu do druhého a každý přeskok něco stojí. Mám víc obrazovek a na každé něco běží. Když se na jedné objeví výsledek, musím přepnout, zkontrolovat ho a zase se vrátit. Tohle se dělá pořád dokola.

Ten mozek navíc nedostává týdenní aktualizace jako software. Mám dojem, že člověk je na tohle tempo připravený hůř, než by se řeklo.

Past: úkol přijde, i když nejsi u PC

Mám Codex v telefonu a Hermese v hodinkách. Svádí to zadávat další a další úkoly. Logika zní: vždyť já přece nepracuju, když nejsem u počítače. Jenže práce, která běží na pozadí, je pořád práce. Je to past a padám do ní nejen já. Mluvím s dalšími lidmi, kteří to znají ze svého života.

Ještě horší je, že ten úkol zadaný v tramvaji se vrátí večer s otázkami. Takže zadání přes telefon není úleva, jen odložená práce.

Co dělám já (a co ještě ladím)

Tohle není hotový systém. Pravidla jsou z praxe a zatím fungují napůl. Tady je, co zkouším:

Přiznávám, že pravidlo o konci dne nedodržuju každý den. Když je před tebou deadline, sklouzne to. Proto to beru jako cvičení, ne jako zákon.

Nejvíc mi zatím pomáhá jedna věc: u každé nové AI práce si předem napíšu, co je hotový výsledek. Když jsem to neudělal, nevěděl jsem, kdy přestat. AI pak vrací další a další varianty a já se k dalšímu zadání dostanu dřív, než jsem stihl ten první dořešit. Jasně definovaný výsledek tenhle cyklus přeruší.

Kdy tohle nefunguje a pro koho to není

• Když máš klienta s pevným termínem, pauza v lese se neobhájí. Tam řešíš rozvrh, ne pravidlo.
• Když AI dělá něco kritického, třeba při výpadku nebo incidentu, agent nemůže čekat na tvůj čas. Potřebuješ dohled, ne odpojení.
• Když jsi zaměstnanec s jasně danou pracovní dobou, většinu toho řeší firma, ne ty.
• Pokud je tvoje práce přímo na AI (například automatizace pro klienty), přerušování stojí víc než u běžné kancelářské práce.

Jak poznáš, že to přepaluješ dřív, než je pozdě

Nikdo ti nepošle varování. Přepálení se pozná spíš podle drobností. Ráno se těžko rozhoduješ, co je důležité. Zavíráš práci, a hned v hlavě běží otázka, jestli něco nezapomněl. Otevíráš telefon kvůli kontrole výsledků AI, i když nic nečekáš. Večer se nedokážeš odpojit a v posteli přemýšlíš nad tím, co jsi zadal agentovi.

Já to poznávám podle toho, že přestávám být pozorný u věcí, které jsou pro mě důležité. Nejde o velkou chybu. Jde o to, že mi přestane sedět kvalita rozhodnutí. Dřív jsem tenhle stav bral jako produktivitu. Dneska vím, že je to varovný signál.

Praktická věc: kdykoli zjistíš, že děláš víc věcí najednou jen proto, že to jde, je čas zastavit se. Ta otázka nezní, co všechno AI zvládne. Zní, co z toho opravdu potřebuje tvoji pozornost a co může počkat do zítřka.

Co z toho plyne pro tebe

1. Spočítej, kolik úkolů běží paralelně. Pokud je to víc než dva, jeden odlož.
2. Nastav konec dne jako čas v kalendáři, ne jako pocit.
3. Přestávku zapiš do kalendáře taky. Jinak ji nedáš.
4. Zadávej AI práci tak, aby na tebe čekal výsledek, ne aby ty jsi čekal na výsledek.

Otázka, na kterou zatím nemám odpověď

Kam to povede za dva roky? AI je dnes v řadě věcí lepší než já a za půl roku to bude víc. Být student je dneska super, ale zároveň složité, protože nevíš, co bude za pár let. Odpověď zatím nemám. Mám jen pravidla, která fungují aspoň napůl.

Zkouším zúžit fokus a najít jeden produkt, na kterém budu stavět. Když to u tebe funguje jinak, rád si to přečtu. Jak to řešíš ty? Máš pevný čas, kdy jdeš od PC?

Shrnutí

• AI first práci nezkracuje automaticky. Ušetřený čas se zaplní dalšími úkoly.
• Výzkum UC Berkeley z roku 2026 ukazuje, že AI práci spíš zintenzivňuje, ne zmenšuje.
• Největší zátěž nejsou hodiny, ale přepínání kontextu a práce, která běží, i když nejsi u PC.
• Pevný konec dne, přestávka v kalendáři a jeden hlavní projekt pomáhají. Fungují ale jen, když je dodržuješ.